1. |
Vejdi
01:03
|
|
||
2. |
Dvě slunce
07:33
|
|
||
Vzpomínám na kámen hozený do vody
Co přichází odnikud, co odchází nikam
Vzpomínky ze stínu na zraněnou hladinu
Na její kruhy, na jejich mlčení….
Nad hlavou mraky závodí, chladný vítr stromy čistí
Na holých větvích vidím obrysy budoucího listí
Večer tiše zazpíval svou oblíbenou píseň
Proniká sklem očí a zem se se mnou točí
V zahradě zčesané teď i já s hlavou čistou
Věci co přichází odnikud našly svoje místo
Dívám se přes prsty, na nich svítí tvoje slzy
Jako kapky oleje – horké a hořké
Večer tiše zazpíval, na uších si sedíš
Dvě slunce narazily do sebe a ty o ničem nevíš
Vítr co přichází odnikud, vítr co odchází nikam
Já zůstanu v prázdné zahradě, už si zvykám
Vítr co přináší všechno a odnáší ještě víc
Já zůstanu v prázdné zahradě v řadě suchých slunečnic
|
||||
3. |
Král snů
06:40
|
|
||
Na konci všech dnů přichází král snů, záclony se zavlní
Král snů tiše přichází, na riuby vše přehází, mé sny však nikdy nesplní
Na konci všech dnů přichází král snů, usínám jak na trní
Pak vynoří se oni – Lidémoni, strachem pokoj zaplní
Lidé, lidé, lidé, lidémoni !
Né né né né ne né, volají mé jméno , mě né
Né né né né ne né, ty bažiny jsou vysušené
Né né né né ne né, volají mé jméno , mě né
Né né né né ne né, ty plameny jsou uhašené
Smutno mi i veselo je, co bylo mé už není moje
Sklenice jsou vypité, zrcadlo je rozbité
Smutno mi i veselo je, už světlo teče do pokoje
Jen lidémoni zpovzdálí jako by mě volali….
|
||||
4. |
Ještěstí
06:06
|
|
||
Hledám tě, bloudím loukami i lesy
Volám tě, ozvi se mi , kde jsi ?
Až tě najdu , chci tě k sobě tisknout
Nepustím tě, máš mě na věky jistou
Hledám tě, přeskakuju zdi a ploty
Volám tě, už jsem prochodila boty
Pod nohama mi praská klestí
Ozvi se mi , kde jsi moje štěstí ?
Už se ztrácím, už bere mě strach
Proč mě nechceš, proč chodíš po horách
Až tě najdu, chci tě k sobě tisknout
Nepustím tě , máš mě na věky jistou
Hledám tě, bloudím loukami i lesy
Volám tě, ozvi se mi , kde jsi ?
Proč neslyšíš moje písně tklivé?
Říkají všichni, že jsi pomíjivé
Že jsi jen muška zlatá
ale já jsem paličatá
Až tě najdu, nepustím tě !
|
||||
5. |
Do duhy
06:17
|
|
||
Nad horami dešť a slunce prohli nebem duhu
Zírám z okna na tu krásu – barvy do půlkruhu
Mít tak šanci alespoň jednou, to bych teda chtěla
Vystřelit se do té duhy z člověčího těla
A pak bych letěla se v těch barvách ztratit
Asi bych nechtěla do šedé se vrátit
Škoda, že mi v letu brání krutá zemská tíže
A že v okně, odkud zoufám, rezavé jsou mříže
Možná jednou z velké lásky narostou mi křídla
A já k duze budu stoupat, v mracích jsem se zhlídla
Jak já bych letěla se v těch barvách ztratit
Asi bych nechtěla do šedé se vrátit
Do duhy zírám, tíže je krutá
V letu brání a já zívám
Unavená
A slunce zapadá a duha mizí…
|
Streaming and Download help
If you like Nekola, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp